Důležitou součástí publikace je unikátní soubor historické ikonografie z fondů regionálních i celostátních muzeí a archivů. Oproti prvnímu svazku došlo k doplnění autorského týmu. Vedle Zdeňka Vejvody, který připravil kapitoly o hudebních nástrojích a nástrojových sestavách, o lidovém tanci a tanečních a hudebních příležitostech, obohatily druhý díl této práce texty Marty Ulrychové o dechovce a německé lidové písni na Plzeňsku či studie Jiřího Traxlera o písňových druzích na pomezí lidovosti v repertoáru plzeňského venkova. Kapitola věnovaná lidové písni, tanci a hudbě na jevišti je společným dílem Marty Ulrychové a Zdeňka Vejvody. Edice dalších 334 písní svým pojetím rovněž odpovídá prvnímu svazku monografie Plzeňsko v lidové písni. Hlavním editorem antologie zůstává Zdeněk Vejvoda, na sestavení oddílu německých písní spolupracovali Marta Ulrychová a Hatto Zeidler. Zařazení písní z původně německých oblastí plzeňského regionu má v současné době především symbolickou hodnotu. Reprezentuje zájem nových generací obou národů o společnou historii, všední i sváteční život jejich předků. Zároveň je více než výmluvným dokladem společné lidové hudební kultury Čechů a Němců v jihozápadních Čechách.
