Knihy
Dne 7. 12. 2023 se od 13 hodin ve Skanzenu Vysoký Chlumec v chalupě z Říkova uskuteční křest khiny s názvem "Skanzen Vysoký Chlumec", průvodce Muzeem venkovských staveb středního Povltaví. Přítomni budou členové autorského týmu, který vedl PhDr. Lubomír Procházka, CSc.
Kniha představuje jedinečné hudební a literární doklady tradice hudební a literární doklady tradice českých kramářských písní.
Publikace byly vydána díky finanční podpoře Ministerstva kulturry ČR. Autor, Jiří Škabrada, se snaží o nový pohled na mechanismus vývoje vesnických půdorysů a plužin, včetně odhalování měr a modulů při pravidelném vytyčování v novověku i ve středověku. Půdorysy vesnic a jejich plužiny přitom chápe jako celek, jehož jednotlivé složky se mohly v čase proměňovat. Jako podklad využívá zejména mapy stabilního katastru, což současně znamená další rozšíření poznávání informací, obsažených v tomto unikátním archivním fondu.
Kafka, Luboš a kol.: Ze svatého koutu světnic. Lidové podmalby na skle ze sbírky Muzea a galerie v Prostějově (katalog). Prostějov: MGP v rámci ediční řady Olomouckého kraje, 2022.
Konvolut podmaleb na skle je významnou součástí etnografické podsbírky MGP a reprezentuje lidové a pololidové umění od konce 18. do začátku 20. století. Výstava na toto téma byla plánovaná již v roce 2017, z důvodu pandemie onemocnění Covid19 byla otevřena až v prosinci roku 2021.
Jiří Mačuda: Z lidových tradic, zvyků a obyčejů v Miroslavi. In: Zdeněk Fišer a kol.: Miroslav. Město odhalených tajemství. Miroslav: Město Miroslav, 2022, s. 335 – 378.
V poměrně obsáhlé kapitole jsou důsledně zpracované dochované informace ke kalendářním a rodinným obyčejům v Miroslavi. Pozornost byla věnována i tradičnímu oděvu (rekonstrukci namalovala dle pokynů autora Eva Anlaufová), obřadní a každodenní stravě a také dochovaným pověstem. Vzhledem k tomu, že město leží přímo na jazykové hranici, obyčeje se nejenže prolínají, ale pozoruhodným způsobem se také oboustranně obohacují. Text by tedy zároveň mohl přispět ke studiu etnografie jihomoravských Němců i obyčejů z Dolska (Moravskokrumlovska).
V poměrně obsáhlé kapitole jsou důsledně zpracované dochované informace ke kalendářním a rodinným obyčejům v Miroslavi. Pozornost byla věnována i tradičnímu oděvu (rekonstrukci namalovala dle pokynů autora Eva Anlaufová), obřadní a každodenní stravě a také dochovaným pověstem. Vzhledem k tomu, že město leží přímo na jazykové hranici, obyčeje se nejenže prolínají, ale pozoruhodným způsobem se také oboustranně obohacují. Text by tedy zároveň mohl přispět ke studiu etnografie jihomoravských Němců i obyčejů z Dolska (Moravskokrumlovska).