Česká národopisná společnost

Polouček, Oto: Babičky na bigbítu. Společenský život na moravském venkově pozdního socialismu. Brno 2020, 167 s. ISBN 978-80-210-9681-3. Na pozadí zájmu o společenský život ve venkovských obcích jihozápadní Moravy během pozdního socialismu autor knihy sleduje sociálních proměny v širších souvislostech. Život na venkově se měnil nejen díky mocenským zásahům, ale i v souladu se snahami vesnických komunit uchovat si vlastní tradice a identitu pod tlakem modernizačních procesů. Jsou přitom brány v potaz oficiální i neformální činnosti spjaté se společenským životem. Organizované i neorganizované aktivity se přitom mnohdy prolínaly a byly formovány motivací i charakterem organizátorů a účastníků - stěžejní význam je proto v práci přisuzován jednotlivcům, jejich sociálním sítím, zálibám i hodnotám. Výrazně jsou v knize reflektovány taneční zábavy jako symbol společenského života, který se nevyhnul nutnosti adaptace v souladu s regulacemi a nařízeními autoritativní moci. Za účelem jejich organizace se lidé na venkově iniciativně sdružovali ve společenských organizacích, aby mohli žádat o patřičné „razítko“ umožňující pořádání kulturní akce. Měli totiž zájem o konání zábav ve své obci díky jejich tradiční socializační funkci. Předkládané interpretace jsou postaveny na principech mikrohistorie, dějin každodennosti a symbolické antropologie. V neposlední řadě však navazují na tradici etnografického výzkumu současné vesnice a z metodologického hlediska se inspirují ve způsobu zaznamenávání vzpomínek pomocí orální historie.

Holubová, Markéta – Kafka, Luboš – Hrdina, Jan – Omelka, Martin – Řebounová, Otakara: Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska IX. Duchovní a hmotné aspekty zbožné peregrinace. Praha: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., 2020. ISBN 978-80-88081-25-8. Lidová zbožnost představuje poměrně složitou, obtížně strukturovatelnou oblast lidové mentality a tradiční kultury, v níž se propojuje lidová duchovní kultura s kulturou materiální. Vykazuje společné rysy přesahující hranice regionů, krajů i státních útvarů. Nicméně přesto jsou v ní patrné určité rozdíly, do kterých se promítla řada faktorů, jako například církevní správa, konfese obyvatelstva či odlišný historický vývoj v jednotlivých regionech. Zcela specifickým projevem lidové zbožnosti se stal typ sociálně-náboženského chování – poutnictví. Devátý svazek Etnografického atlasu Čech, Moravy a Slezska se tudíž v souladu se stavem výzkumu zaměřil na projevy lidové zbožnosti v podobě hmotných a duchovních aspektů zbožné peregrinace, přičemž hlavní důraz se kladl na její historické formy studované převážně prostřednictvím archeologických nálezů, archivních pramenů a muzejních artefaktů.

Skořepová, Markéta a kol.: Z receptáře našich předků: lidová strava čtyř regionů: Jižní Čechy, Jižní Morava, Vysočina, Dolní Rakousko/Aus den Rezeptbüchern unserer Vorfahren: traditionelle Küche in vier Regionen: Südböhmen, Südmähren, Vysočina, Niederösterreich Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč 2020. ISBN 978-80-86894-54-6. Dvojjazyčná česko-německá publikace je jedním z výstupů dvouleté spolupráce etnografů čtyř regionů – Jižních Čech, Vysočiny, Jižní Moravy a Dolních Rakous. Jejím cílem je přiblížit stravování našich předků nejen obvyklou výkladovou formou, ale především za pomoci konkrétních receptur a návodů. Podkladem pro její zpracování byly výsledky terénních výzkumů a vzpomínky pamětníků. Přehledně je tak zachycena prostá a přitom vyvážená lidová strava obyvatel venkova a menších měst na konci 19. a v první polovině 20. století. Kniha je rozdělena do šesti tematických oddílů, které odpovídají nejčastěji podávaným pokrmům a užívaným surovinám – polévky a zavářky, recepty ze zeleniny, luštěnin, obilí a hub, bramborové pokrmy, moučné pokrmy, masité pokrmy a omáčky. Závěrečná kapitola je věnována svátečním pokrmům, pečivu a nápojům. Tato nově vydaná publikace zahrnuje celkem stovku receptů z oblasti česko-moravsko-rakouského příhraničí, které jsou kromě úvodního výkladového textu představeny a doplněny i obrázky zachycujícími některé popisované pokrmy či dobové vybavení kuchyní.

Monotematické číslo Českého lidu 4/2021 se zaměří na místo a prostor. Ty představují důležitý předmět výzkumu v etnologii, sociokulturní antropologii a příbuzných disciplínách. V posledních desetiletích se objevilo mnoho odborných studií a prací, které byly zaměřeny na studium témat spojených s místem a prostorem – například hranice, posvátná místa, zakázaná místa, komodifikace místa a prostoru, jazykové prostředky pro popis prostoru, dějiny místa, poutní místa, orientace v postoru, koncept domova, veřejný prostor, genius loci či územní identita. Redakce přijímá k recenznímu řízení studie zaměřené na témata spojená s etnologií / antropologií místa a prostoru. Redakční uzávěrka pro odevzdání studií je 28. únor 2021.

Klub H + Z a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně ve spolupráci s Českou národopisnou společností pořádají ve dnech 26. a 27. dubna 2021 konferenci s názvem Mezi etnografií, folkloristikou a muzejnictvím: Konference k nedožitým devadesátým narozeninám PhDr. Karla Pavlištíka, CSc. Konference se koná pod záštitou ministra kultury České republiky a senátora Jiřího Čunka. Místem jejího konání je Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.