Aktuality
Konference Interetnické vztahy ve střední Evropě: soužití – konflikty – migrace 19. – 20. října 2022
Ve dnech 19. – 20. října 2022 se v zasedacím sále děkanátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (Brno, Arna Nováka 1) uskuteční mezinárodní konference Interetnické vztahy ve střední Evropě: soužití – konflikty – migrace. Konferenci pořádá Ústav evropské etnologie ve spolupráci s Katedrou etnologie a muzeologie FF Univerzity Komenského v Bratislavě a Katedrou etnologie a kulturní antropologie FF Vratislavské univerzity. Etnologie má trvalé zastoupení mezi vědními disciplínami, které se zabývaly vztahy mezi jednotlivými etnickými společenstvími, které se historicky zformovaly na teritoriu střední Evropy. Realizované výzkumy, které se v rámci tohoto oboru uskutečnily, se zaměřovaly především na postižení kulturních a sociálních souvislostí zpočátku především na bázi tzv. lidové kultury. Později se jednalo o rozšíření zájmového pole studia této problematiky i v jiných kulturních a sociálních dimenzích. Konference by měla reflektovat aktuální stav studia interetnických vztahů a procesů, jak je v současnosti rozvíjen etnologickým, historickým, antropologickým a politologickým výzkumem. V historické perspektivě, ale také s přihlédnutím na aktuální situaci, se cíleně zaměří především na tři dílčí tematické osy, které lze v problematice interetnických vztahů identifikovat, a to na soužití, konflikty a migraci.
Česká národopisná společnost opět vyhlásila soutěž o Studentskou cenu pro nejlepší bakalářské a magisterské práce etnologického (a bezprostředně souvisejícího) zaměření. Podrobné informace jsou uvedeny v přiloženém souboru, termín pro přihlášení soutěžních prací je 15. březen 2022.
Smrčka, Aleš: Tradiční horský transport. Krkonoše, Šumava, Západní Beskydy a Javorníky. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR, v. v. i. 2021, 255 s. ISBN 978-80-210-9929-6
Kniha etnologa Aleše Smrčky přibližuje fenomén horského transportu v Krkonoších, na Šumavě a v pohořích severovýchodní Moravy jako nedílnou součást tradiční lidové kultury. Práce vychází z terénní dokumentace, dostupných pramenných zdrojů a historického obrazového materiálu, stranou nezůstalo ani zhodnocení dosavadního vývoje bádání. Výběr tří horských oblastí v různých částech České republiky byl záměrný. Zvolená pohoří spojuje jejich horský charakter, navzájem se ovšem z hlediska historického a sídelního, etnické skladby či příslušnosti ke kulturním areálům liší. Autor se ve své práci zaměřil na historické, sociální, etnické i přírodní faktory, které přispívaly k formování a diferenciaci svébytných podob a forem tradičního transportu pro jednotlivá pohoří.
Holubová, Markéta. Katalog kramářských tisků brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., 2021. 372 stran. ISBN 978-80-88081-31-9.
Katalog kramářských tisků brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR je publikačním počinem, který završuje systematizaci zpřístupňování fondů kramářských tisků Etnologického ústavu AV ČR odborné a laické veřejnosti. Katalog prezentuje brněnskou sbírku českých kramářských tisků s náboženskou i světskou tematikou a distribuovaných od konce 17. století až do 30. let 20. století v českých zemích a na území západního Slovenska. Nedílnou součástí publikace je odborný komentář. Specifikem je souběžná evidence 268 notových záznamů kramářských písní z ústního podání.
Cena: 290,- Kč
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Kniha Sandry Kreisslové, Jany Noskové a Michala Pavláska zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s třígeneračními rodinami. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po 2. světové válce. Autoři pro tento účel vybrali rodiny Němců v České republice a nuceně vysídlených Němců z České republiky, Čechů žijících v Chorvatsku a českých reemigrantů z Chorvatska. Velkou pozornost věnovali účasti jednotlivých generací na rodinném vyprávění, shodám a změnám v mezigeneračním předávání vzpomínek a způsobu přijetí významných historických událostí souvisejících s poválečnou migrací. Kniha přináší cenné poznatky o strategiích přenosu vzpomínek v rodinném prostředí, o vzpomínkové kultuře a migraci jako důležitém historickém procesu 20. století.