Česká národopisná společnost

Jiří Mačuda: Z lidových tradic, zvyků a obyčejů v Miroslavi. In: Zdeněk Fišer a kol.: Miroslav. Město odhalených tajemství. Miroslav: Město Miroslav, 2022, s. 335 – 378. 

V poměrně obsáhlé kapitole jsou důsledně zpracované dochované informace ke kalendářním a rodinným obyčejům v Miroslavi. Pozornost byla věnována i tradičnímu oděvu (rekonstrukci namalovala dle pokynů autora Eva Anlaufová), obřadní a každodenní stravě a také dochovaným pověstem. Vzhledem k tomu, že město leží přímo na jazykové hranici, obyčeje se nejenže prolínají, ale pozoruhodným způsobem se také oboustranně obohacují. Text by tedy zároveň mohl přispět ke studiu etnografie jihomoravských Němců i obyčejů z Dolska (Moravskokrumlovska). 

Laureáti ankety ČNS a studenstské ceny za rok 2021

Publikace:

Beránková, Helena – Dvořáková, Hana (eds.): Lidová kultura na Moravě v zrcadle času. Brno: Moravské zemské muzeum, 2021.

Výstava, expozice:

Masky, kostýmy, maškary. Maskované obchůzky a průvody v tradici jihovýchodní Moravy na fotografiích, uměleckých dílech i hmotných dokladech. (Muzeum luhačovického Zálesí, 7. 10. 2021–18. 9. 2022, kurátorka Blanka Petráková).

Projekt, akce, konference:

Konference Muzea v přírodě a jejich role při záchraně lidové architektury. (Komise pro lidové stavitelství, sídla a bydlení při České národopisné společnosti, Národní ústav lidové kultury a Česká národopisná společnost, místo konání: NÚLK Strážnice, 15. 9. 2021–16. 9. 2021).

Čestná cena Pěti rudých růží:

Čestnou cenu Pěti rudých růží se HV ČNS rozhodl za rok 2021 udělit kolektivu pracovníků Národního památkového ústavu (Pavel Bureš, Kateřina Cichrová, Karel Foud, Marcela Poláková) za úspěšné ukončení projektu revitalizace selského dvora U Matoušů v Plzni-Bolevci.

Studentská cena:

V kategorii bakalářská práce nebyla v roce 2022 cena udělena.

V kategorii diplomová práce cenu získala Mgr. Lucie Vrlová, absolventka Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF Univerzity Karlovy v Praze, za práci Tvorba katalogu fotografického fondu Antonína Václavíka (obhájena 2021).

Ceny byly slavnostně předány dne 25. 6. 2022 na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici.

Zpravodaj_2_2022

Dne 23. června 2022 byla ve Weissově domě ve Veselí nad Lužnicí slavnostně otevřena nová stálá kulturně historická expozice Blatského muzea s názvem Život ve městě. Ta představuje různé aspekty městského života charakterizované názvy jednotlivých sálů: Doma, V kostele, Ve škole, Na radnici a v cechovním sále, V obchodě a v hostinci, Na náměstí a na ulici, Ve volném čase. K nejvzácnějším exponátům patří sakrální gotické obrazy a plastiky, kolekce starožitných hodin, cechovní pokladnice, historická jízdní kola anebo lovecké zbraně. Většina vystavených sbírkových předmětů prošla náročným restaurováním a jejich instalaci v novém výstavním mobiliáři doplní interaktivní obrazovky s fotogaleriemi a také s tematickými hrami pro dětské návštěvníky. Drobná expozice Karel Weis a Blata v muzejní hale přibližuje životní osudy a dílo hudebníka, hudebního skladatele a sběratele jihočeských lidových písní, jehož jméno objekt nese. Milovníkům železnice všech generací je určeno modelové kolejiště železničního uzlu Veselí n. L. a pamětihodností Táborska, které je doplněno o informace z železniční historie regionu.

Beránková, Helena – Dvořáková, Hana (eds.): Lidová kultura na Moravě v zrcadle času. Brno: Moravské zemské muzeum, 2021, 327 stran. ISBN 978-80-7028-563-3, cena 628Kč.

Dostupné na: http://www.mzm.cz/e-shop

Kolektivní monografie desetičlenného autorského týmu (D. Stavělová, K. Černíčková, D. Gremlicová, M. Kratochvíl, M. Pavlicová, Z. Skořepová, L. Uhlíková, M. Vaněk, Z. Vejvoda, V. Zdrálek) je výsledkem grantového projektu zaměřeného na tzv. folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích, které bylo významným a zároveň rozporuplným kulturním i sociálním jevem. Jeho vznik a hlavní ideje souvisely s národním hnutím konce 19. století a také vývojem v meziválečném Československu, specifický charakter však získalo v padesátých letech, kdy byly zejména ve městech zakládány soubory lidových písní a tanců. 

Výroční zprávu o činnosti České národopisné společnosti, z. s., za rok 2021 zpracoval a předkládá PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D., předseda společnosti. Dokument je možné stáhnout jako samostatnou přílohu ve formátu pdf.

Malíř Cyril Mandel patřil k výrazným osobnostem moravského výtvarného umění přelomu 19. a 20. století. Narodil se 23. 10. 1873 v Kuželově na Horňácku a už od dětství se u něj projevoval výtvarný talent. Studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze a dále na pražské Akademii výtvarného umění, kde byl žákem profesora Františka Sequense i Vojtěcha Hynaise. Po návratu z vojenské služby a studijní cestě v Mnichově se usadil ve Velké nad Veličkou a plně se věnoval malířské tvorbě a výstavní činnosti. Přátelil se s Jožkou Uprkou i dalšími tehdejšími významnými moravskými malíři a výtvarníky. Patřil k zakládajícím členům Sdružení výtvarných umělců moravských. Zemřel náhle 16. 8. 1907.

Předmětem zájmu Cyrila Mandela byla jak portrétní a figurální tvorba, zaměřená na výrazné venkovské typy horňáckého regionu, tak krajinomalba. Byl velmi plodným malířem, z jeho díla je známo 200 olejomaleb, více než 100 akvarelů a množství pastelů a kreseb. Na výstavě Cyril Mandel (1873 – 1907) Tichá řeč malířovy palety je k vidění přes 100 jeho prací. Výstava byla připravena ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Hodoníně.

Výstavu bude možno navštívit každý den mimo pondělí až do 30. 10. 2022.

Hrbáčová, Petra – Vašulková, Markéta: Lidový oděv na Kyjovsku : (Odborná publikace s přílohou filmového dokumentu) / Petra Hrbáčová, Markéta Vašulková. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2021. 175 s. ISBN:978-80-88107-42-2

Publikace seznamuje se základními prvky lidového oděvu na Kyjovsku a podává přehled hlavních oděvních součástí, jejich kombinování a pravidel pro údržbu. Součástí je doprovodný filmový materiál na DVD doplněný popisem, který slouží jako návod při přípravě, škrobení, žehlení, kombinování a oblékání lidového oděvu na severním i jižním Kyjovsku v několika variantách.

Šimša, Martin:Knihy krejčovských střihů ve střední Evropě v 16. až 18. století I. Strážnice: Národní ústav lidové kultury 2021: 381 s. ISBN 978-80-88107-38-5

Publikace zpřístupňuje odborné veřejnosti soubor 18 cechovních střihových knih z Čech, Slezska, Polska a Slovenska z období 16. až 18. století. V úvodu publikace je přehledně zpracován vývoj dosavadního bádání, kontextem vzniku cechovních knih střihů, jako významného normativního nástroje krejčovských cechů. Další část publikace tvoří rozsáhlá studie „Vliv krejčovských cechů na formování venkovského oděvu v 16. a 17. století“. Text se věnuje vývoji vztahu krejčovských cechů k městským a venkovským zákazníkům, okolnostem výroby oděvů, potírání konkurence v podobě vetešníků, venkovských fušerů a švadlen a v neposlední řadě i pronikání na venkov, s nímž souvisí vznik tzv. venkovských mistrů. Na základě dochovaných střihů městského a venkovského oděvu v komparaci s pozůstalostními soupisy z Pardubického panství je pojednáno o vývoji mužského a ženského venkovského oděvu. Největší část publikace tvoří edice téměř dvou stovek kresebných střihových tabulí, které obsahují fotografii originálů, přepis textového doprovodu střihu a především komentář a interpretace jednotlivých střihů. Všechny německé, polské a maďarské texty často psané nářeční formou jazyka s množstvím specifických termínů, jsou přeloženy do češtiny a angličtiny. Součástí publikace je výkladový slovník odborných názvů tkanin. Formálně kniha navazuje na publikaci věnovanou knihám krejčovských střihů z Českých zemí, v nichž se nacházejí oděvy mužů a žen ze všech společenských vrstev a navíc textilní součásti výstroje pro vojsko. Ve svém kompletu zpřístupňují publikace soubor 30 střihových knih, což je jedinečný a v evropském kontextu zcela ojedinělý počin.