Daniela Stavělová a kol.: Tíha a beztíže folkloru. Folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích. Praha: Academia, 2021, 696 s. ISBN 978-80-200-3286-7
Kolektivní monografie desetičlenného autorského týmu (D. Stavělová, K. Černíčková, D. Gremlicová, M. Kratochvíl, M. Pavlicová, Z. Skořepová, L. Uhlíková, M. Vaněk, Z. Vejvoda, V. Zdrálek) je výsledkem grantového projektu zaměřeného na tzv. folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích, které bylo významným a zároveň rozporuplným kulturním i sociálním jevem. Jeho vznik a hlavní ideje souvisely s národním hnutím konce 19. století a také vývojem v meziválečném Československu, specifický charakter však získalo v padesátých letech, kdy byly zejména ve městech zakládány soubory lidových písní a tanců.
Výroční zpráva za rok 2021
Výroční zprávu o činnosti České národopisné společnosti, z. s., za rok 2021 zpracoval a předkládá PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D., předseda společnosti. Dokument je možné stáhnout jako samostatnou přílohu ve formátu pdf.
Pozvánka na výstavu - Národní ústav lidové kultury: Cyril Mandel (1873–1907) „Tichá řeč malířovy palety“.
Malíř Cyril Mandel patřil k výrazným osobnostem moravského výtvarného umění přelomu 19. a 20. století. Narodil se 23. 10. 1873 v Kuželově na Horňácku a už od dětství se u něj projevoval výtvarný talent. Studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze a dále na pražské Akademii výtvarného umění, kde byl žákem profesora Františka Sequense i Vojtěcha Hynaise. Po návratu z vojenské služby a studijní cestě v Mnichově se usadil ve Velké nad Veličkou a plně se věnoval malířské tvorbě a výstavní činnosti. Přátelil se s Jožkou Uprkou i dalšími tehdejšími významnými moravskými malíři a výtvarníky. Patřil k zakládajícím členům Sdružení výtvarných umělců moravských. Zemřel náhle 16. 8. 1907.
Předmětem zájmu Cyrila Mandela byla jak portrétní a figurální tvorba, zaměřená na výrazné venkovské typy horňáckého regionu, tak krajinomalba. Byl velmi plodným malířem, z jeho díla je známo 200 olejomaleb, více než 100 akvarelů a množství pastelů a kreseb. Na výstavě Cyril Mandel (1873 – 1907) Tichá řeč malířovy palety je k vidění přes 100 jeho prací. Výstava byla připravena ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Hodoníně.
Výstavu bude možno navštívit každý den mimo pondělí až do 30. 10. 2022.
Hrbáčová, Petra – Vašulková, Markéta: Lidový oděv na Kyjovsku. Strážnice. Národní ústav lidové kultury 2021.
Hrbáčová, Petra – Vašulková, Markéta: Lidový oděv na Kyjovsku : (Odborná publikace s přílohou filmového dokumentu) / Petra Hrbáčová, Markéta Vašulková. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2021. 175 s. ISBN:978-80-88107-42-2
Publikace seznamuje se základními prvky lidového oděvu na Kyjovsku a podává přehled hlavních oděvních součástí, jejich kombinování a pravidel pro údržbu. Součástí je doprovodný filmový materiál na DVD doplněný popisem, který slouží jako návod při přípravě, škrobení, žehlení, kombinování a oblékání lidového oděvu na severním i jižním Kyjovsku v několika variantách.
Šimša, Martin: Knihy krejčovských střihů ve střední Evropě v 16. až 18. století I. Strážnice: Národní ústav lidové kultury 2021.
Šimša, Martin:Knihy krejčovských střihů ve střední Evropě v 16. až 18. století I. Strážnice: Národní ústav lidové kultury 2021: 381 s. ISBN 978-80-88107-38-5
Publikace zpřístupňuje odborné veřejnosti soubor 18 cechovních střihových knih z Čech, Slezska, Polska a Slovenska z období 16. až 18. století. V úvodu publikace je přehledně zpracován vývoj dosavadního bádání, kontextem vzniku cechovních knih střihů, jako významného normativního nástroje krejčovských cechů. Další část publikace tvoří rozsáhlá studie „Vliv krejčovských cechů na formování venkovského oděvu v 16. a 17. století“. Text se věnuje vývoji vztahu krejčovských cechů k městským a venkovským zákazníkům, okolnostem výroby oděvů, potírání konkurence v podobě vetešníků, venkovských fušerů a švadlen a v neposlední řadě i pronikání na venkov, s nímž souvisí vznik tzv. venkovských mistrů. Na základě dochovaných střihů městského a venkovského oděvu v komparaci s pozůstalostními soupisy z Pardubického panství je pojednáno o vývoji mužského a ženského venkovského oděvu. Největší část publikace tvoří edice téměř dvou stovek kresebných střihových tabulí, které obsahují fotografii originálů, přepis textového doprovodu střihu a především komentář a interpretace jednotlivých střihů. Všechny německé, polské a maďarské texty často psané nářeční formou jazyka s množstvím specifických termínů, jsou přeloženy do češtiny a angličtiny. Součástí publikace je výkladový slovník odborných názvů tkanin. Formálně kniha navazuje na publikaci věnovanou knihám krejčovských střihů z Českých zemí, v nichž se nacházejí oděvy mužů a žen ze všech společenských vrstev a navíc textilní součásti výstroje pro vojsko. Ve svém kompletu zpřístupňují publikace soubor 30 střihových knih, což je jedinečný a v evropském kontextu zcela ojedinělý počin.
Předindustriální technické provozy jako kulturní dědictví a poselství pro současný svět 24.-15. 11. 2022
Ve dnech 24. a 25. listopadu 2022 pořádá Národní muzeum v přírodě – Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm mezinárodní konferenci s názvem Předindustriální technické provozy jako kulturní dědictví a poselství pro současný svět. Tématem konference jsou možnosti výzkumu a ochrany předindustriálních technických provozů a tradičních technologií in situ. Památky a objekty typu mlýnů, pil, valch, hamrů, bělíren, sušíren, kováren, skláren, kamenických dílen, cihelen, drasláren, milířů a dalších drobných provozů včetně jejich doprovodné infrastruktury (náhony, vodní nádrže, jezy, komunikace) představují cenné kulturní dědictví, které odráží výrobní a technické dovednosti našich předků a také důkaz o efektivním i problematickém využívání přírodních zdrojů a uchovávají dosud málo reflektovaný rezervoár znalostí a adaptací pro výzvy současného světa.
Tematické okruhy konference:
$11. Předindustriální technické provozy jako interdisciplinární výzkumný problém – metody, zdroje, výsledky výzkumů
$12. Předindustriální technické provozy jako praktický problém památkové ochrany – principy, možnosti, nástroje, legislativa, aktéři
$13. Příklady dobré praxe ochrany a obnovy předindustriálních technických provozů
Na konferenci je možno se registrovat do 30. června. Rozhodnutí o přijetí příspěvku bude oznámeno do 31. července. Program konference bude zveřejněn během října. Aktuální informace o konferenci a registrační formulář lze najít na webu konference – https://stopyumu.cz/konference
Jednacími jazyky konference jsou čeština, slovenština, polština a angličtina.
Podrobnosti a registrace viz
Lidové tradice Znojemska – stálá výstava
Od 2. Dubna 2022 je ve zrekonstruovaných místnostech v 1. patře znojemského hradu Jihomoravského muzea ve Znojmě k vidění dlouhodobá výstava Lidové tradice Znojemska, která volně navazuje na výstavu Tradice jedné hranice. Zaměřena je na lidové obyčeje, tradiční oděv, stravu a řemesla v obcích znojemského okresu.Kromě krojových kompletů a oděvních součástí se na výstavě objeví předměty přibližující návštěvníkům život na usedlosti ve dnech všedních i svátečních, ale také některá z tradičních řemesel, především hrnčířství, bednářství a košíkářství.
https://www.muzeumznojmo.cz/Vystavy-LIDOV%C3%89-TRADICE-ZNOJEMSKA_st%C3%A1l%C3%A1-v%C3%BDstava_323
JAKUB LOLEK: Paměti z mého života/II. Na studiích. Črty z Unčovska, Úsovska a Sovinecka. Loštice – Praha: nakl. Ctirad Lolek – Janua, Jaroslava Čajová, 2020. 230 s.
Cena České národopisné společnosti za rok 2021
Cena České národopisné společnosti
Hlavní výbor ČNS vyhlašuje další ročník Ceny České národopisné společnosti O nejvýznamnější počin v oboru za rok 2021. ČNS tuto Cenu každoročně uděluje jako ocenění významných počinů, které v uplynulém roce výrazně přispěly k rozvoji a propagaci oboru etnologie. Cena je udělována v kategoriích:
a) publikace
b) výstava, expozice
c) projekt, akce, konference
O udělení ceny rozhodují v rámci ankety všichni řádní, mimořádní a čestní členové ČNS – a to hlasováním prostřednictvím typizovaných hlasovacích lístků. Kolektivnímu členu ČNS přísluší dva hlasovací lístky. Hlasovat lze v jedné, dvou či všech třech kategoriích. Upozorňujeme hlasující, že hodnoceny budou pouze aktivity realizované v roce 2021. Hlasovat pro vlastní počin je nepřípustné.
Uzávěrka hlasování v anketě je 15. května 2022.
Konference Interetnické vztahy ve střední Evropě: soužití – konflikty – migrace 19. – 20. října 2022
Ve dnech 19. – 20. října 2022 se v zasedacím sále děkanátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (Brno, Arna Nováka 1) uskuteční mezinárodní konference Interetnické vztahy ve střední Evropě: soužití – konflikty – migrace. Konferenci pořádá Ústav evropské etnologie ve spolupráci s Katedrou etnologie a muzeologie FF Univerzity Komenského v Bratislavě a Katedrou etnologie a kulturní antropologie FF Vratislavské univerzity. Etnologie má trvalé zastoupení mezi vědními disciplínami, které se zabývaly vztahy mezi jednotlivými etnickými společenstvími, které se historicky zformovaly na teritoriu střední Evropy. Realizované výzkumy, které se v rámci tohoto oboru uskutečnily, se zaměřovaly především na postižení kulturních a sociálních souvislostí zpočátku především na bázi tzv. lidové kultury. Později se jednalo o rozšíření zájmového pole studia této problematiky i v jiných kulturních a sociálních dimenzích. Konference by měla reflektovat aktuální stav studia interetnických vztahů a procesů, jak je v současnosti rozvíjen etnologickým, historickým, antropologickým a politologickým výzkumem. V historické perspektivě, ale také s přihlédnutím na aktuální situaci, se cíleně zaměří především na tři dílčí tematické osy, které lze v problematice interetnických vztahů identifikovat, a to na soužití, konflikty a migraci.