Aktuality
Národní muzeum v přírodě – Muzeum v přírodě Zubrnice hledá odborného pracovníka na pozici kurátora etnologických sbírek. Muzeum nabízí zajímavou pracovní náplň – vedle správy sbírek také možnost podílet se na vědecko-výzkumných úkolech a především na tvorbě nové koncepce muzea. Více informací naleznete v příloze.
Foltýn, Pavel (2020) web: "NEŽÍT NADARMO" Josef Korejz Blatinský (1909-1989). Virtuální galerie kronikáře, malíře, dokumentaristy folkloru a člena a dopisovatele ČNS.
https://nezit-nadarmo.webnode.cz/
V roce 1948 našlo v tehdejším Československu útočiště před občanskou válkou více než 13 000 uprchlíků z Řecka, dospělých i dětí. Původně dočasně plánovaný pobyt se jim zde vývojem politických událostí v jejich rodné zemi prodloužil o několik desetiletí, některým dodnes. Kniha v úvodní části představuje stručnou historii řecké národnostní menšiny na českém území. V dalších kapitolách může čtenář díky unikátním generačním výpovědím přímých účastníků sledovat nejen úspěšnou integraci řeckých migrantů a jejich potomků, ale také kontinuitu etnického a kulturního vědomí, kterou nenarušily ani interetnické sňatky nebo ztráta kontaktu s původní vlastí a kulturním prostředím. Kniha vyšla s finanční podporou statutárního města Brna a Jihomoravského kraje. Grafická úprava Pavel Brabec, rozsah 314 stran, 108 fotografií a dokumentů, formát 17 x 24 cm, pevná, šitá vazba, anglické a řecké resumé, věcný a jmenný rejstřík.
Polouček, Oto: Babičky na bigbítu. Společenský život na moravském venkově pozdního socialismu. Brno 2020, 167 s. ISBN 978-80-210-9681-3. Na pozadí zájmu o společenský život ve venkovských obcích jihozápadní Moravy během pozdního socialismu autor knihy sleduje sociálních proměny v širších souvislostech. Život na venkově se měnil nejen díky mocenským zásahům, ale i v souladu se snahami vesnických komunit uchovat si vlastní tradice a identitu pod tlakem modernizačních procesů. Jsou přitom brány v potaz oficiální i neformální činnosti spjaté se společenským životem. Organizované i neorganizované aktivity se přitom mnohdy prolínaly a byly formovány motivací i charakterem organizátorů a účastníků - stěžejní význam je proto v práci přisuzován jednotlivcům, jejich sociálním sítím, zálibám i hodnotám. Výrazně jsou v knize reflektovány taneční zábavy jako symbol společenského života, který se nevyhnul nutnosti adaptace v souladu s regulacemi a nařízeními autoritativní moci. Za účelem jejich organizace se lidé na venkově iniciativně sdružovali ve společenských organizacích, aby mohli žádat o patřičné „razítko“ umožňující pořádání kulturní akce. Měli totiž zájem o konání zábav ve své obci díky jejich tradiční socializační funkci. Předkládané interpretace jsou postaveny na principech mikrohistorie, dějin každodennosti a symbolické antropologie. V neposlední řadě však navazují na tradici etnografického výzkumu současné vesnice a z metodologického hlediska se inspirují ve způsobu zaznamenávání vzpomínek pomocí orální historie.