Titulní stránka » Činnost » 2009

Činnost

Výroční zpráva o činnosti České národopisné společnosti za rok 2009

ÚVOD

Česká národopisná společnost (ČNS) je v současnosti jediným vrcholným profesním sdružením českých etnologů, které se vyznačuje více než stoletou kontinuální činností. Přesto její aktivity nejsou zaměřeny pouze do minula. Rok 2009 jednoznačně ukázal, že i ve třetím tisíciletí Společnost funguje nejen jako nadstřešující orgán české etnologické vědy, ale také jako instituce, která může formulovat některé zásadní otázky etiky oboru.

Kromě běžné činnosti se rok 2009 nesl ve znamení jedné důležité inovace v publikačních aktivitách České národopisné společnosti. Na základě uzavřené smlouvy s polským partnerem se ČNS stala spoluvydavatelem mezinárodního vědeckého časopisu Ethnologia Europae Centralis, který tak doplní již tradiční hlavní spolkovou tiskovinu Národopisný věstník.

ČLENSKÁ ZÁKLADNA

K 31. prosinci 2009 evidovala ČNS 206 řádných členů a čtyři členy mimořádné. Hlavní výbor projednal na svých jednáních v průběhu roku celkem devět individuálních žádostí o členství a rozhodl přijmout: Mgr. Zuzanu Novákovou, Veroniku Mackovou, Radku Oudovou, Mgr. Janu Polákovou, doc. Danielu Stavělovou, Mgr. Kláru Pilíkovou, PhDr. Luboše Kafku a Mgr. Janu Virágovou za řádné členy a MUDr. Tamaru Tošnerovou za členku mimořádnou.

Řady České národopisné společnosti bohužel v uplynulém roce opustila pětice dlouholetých členů: PhDr. Ludvík Skružný, PhDr. Jaromír Tausch, PhDr. Zdeněk Mišurec, prom. etn. Alena Canevová a PhDr. Jan Krba. Jejich životní osudy i profesní aktivity budou připomenuty v nejbližších číslech Národopisného věstníku.

O ukončení členství požádali PhDr. Irena Lázničková a PhDr. Radim Urbánek. Hlavní výbor zároveň na svých jednáních v prosinci 2008 a prosinci 2009 rozhodl v souladu se stanovami České národopisné společnosti (čl. 14) o ukončení členství u 15 individuálních členů. Důvody tohoto rozhodnutí spočívají v dlouhodobém neplacení členských příspěvků, které nebyly oslovenými osobami uhrazeny ani po opakovaných upomínkách.

Rok 2009 byl ovšem v oblasti členské základny významný především nárůstem kolektivních členů reprezentujících především naše přední centrální nebo regionální muzejní instituce, akademické ústavy a univerzitní pracoviště. Přestože o ukončení členství požádalo na počátku roku 2009 Kulturní a komunitní centrum Přeštice, vzrostl počet kolektivních členů na 21. V průběhu roku byly za kolektivní členy přijaty tyto instituce: Národopisné oddělení Historického muzea Národního muzea v Praze, Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Muzeum Těšínska v Českém Těšíně, Regionální muzeum v Teplicích, Hornické muzeum Příbram-Březové Hory, Muzeum Novojičínska v Novém Jičíně a Muzeum Vysočiny v Třebíči.

Mezi čestnými členy figuruje i nadále 15 předních osobností české etnologie, které se svými aktivitami podílely na formování a rozvoji různých odvětví oboru.

PUBLIKAČNÍ AKTIVITY

Vydavatelská činnost se oproti předchozímu roku, kdy ČNS vydala Bibliografii národopisného věstníku a dalších periodik Národopisné společnosti omezila na již tradiční tituly, především vydání dvou čísel Národopisného věstníku. Jedná se již o 26. ročník jeho novodobé vydavatelské éry.

První číslo Národopisného věstníku bylo věnováno příspěvkům, které odezněly na konferenci o interdisciplinární spolupráci v Jindřichově Hradci v září 2008. Publikované statě se jednak věnují spolupráci etnologie (národopisu) s příbuznými disciplínami (dějiny umění, historie, religionistika, hudební věda), jednak připomíná podíl ostatních oborů na formování vědeckého národopisu.

U druhého čísla Národopisného věstníku bylo již dodrženo zažité schéma a vedle recenzních oddílů, zpráv a příspěvku z archivu dopisovatelů ČNS přináší studie na téma Mužský svět. Texty Ludmily Tarcalové, Ireny Štěpánové, Karla Altmana a Ondřeje Doležala přinášejí různé pohledy na roli mužů nejen v tradiční kultuře. Toto monotématické číslo se tak stane příhodným pendantem k Národopisnému věstníku z roku 2007, který se věnoval naopak tématu Žena a tradice.

Vydání rozsahem obsáhlých dvou čísel Národopisného věstníku bylo v roce 2009 umožněno díky finanční podpoře vzešlé z grantových projektů Odboru regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury České republiky (číslo 1/2009) a Rady vědeckých společností (číslo 2/2009).

Na svém prosincovém jednání rozhodl Hlavní výbor o rozšíření Redakční rady Národopisného věstníku o nové členy z domácích i zahraničních institucí:

Komise pro lidové stavitelství, sídla a bydlení připravila i v roce 2009 pro své členy a další zájemce Zpravodaj, který aktuálně informuje o odborných akcích (výstavy, semináře) a přináší též zprávy z terénní dokumentace. Důležitou součástí této tiskoviny je i bibliografie Lidová architektura v odborném a vlastivědném tisku za rok 2008.

ČNS pokračovala v roce 2009 také s vydáváním interní spolkové tiskoviny – Zpravodaje České národopisné společnosti (číslo 1 v dubnu 2009, číslo 2–3 v prosinci 2009), který je distribuován v tištěné i elektronické podobě a je přístupný navíc také na webových stránkách Společnosti. ČNS byla v průběhu léta oslovena Slezskou univerzitou v Katovicích s nabídkou spoluvydavatelství mezinárodního vědeckého časopisu Ethnologia Europae Centralis. Společnosti z této spolupráce nevyplývají finanční výdaje. Hlavní výbor na svém jednání v září 2009 rozhodl tuto nabídku akceptovat. Vyslovení souhlasu s touto spoluprací bylo motivováno mimo jiné i posílením mezinárodního odborného renomé ČNS. Smlouva o spolupráci je časově omezena na dobu 4 let, po jejímž uplynutí bude přínos této mezinárodní kooperace podrobena analýze. V rámci navázání užší spolupráce byl do redakční rady (kde již dříve působilo 7 členů ČNS) nominován reprezentant Společnosti v osobě Mgr. Martina Šimši, ČNS navíc napomůže s distribucí časopisu.

WEBOVÉ STRÁNKY

Důležitým nástrojem prezentace aktivit České národopisné společnosti se již několik let jeví její webové stránky (www.narodopisnaspolecnost.cz.). Kromě členů společnosti je stále více využívají i laičtí zájemci o lidovou kulturu, její dokumentaci a prezentaci. V průběhu dvanácti kalendářních měsíců bylo zaregistrováno celkem 1433 přístupů na webové stránky ČNS.

Vedle statických položek (Stanovy, základní poslání Společnosti), jsou průběžně aktualizovány složky s přehledem aktuální odborné literatury, připravovaných konferencí a dalších odborných akcí.

Samostatnou složku v rámci webových stránek má vyhrazen Národopisný věstník, kde jsou publikovány nejen obsahy jednotlivých čísel (od roku 2004), ale také pravidla pro přispěvatele, složení redakční rady. Problémy s nedostupností některých starších čísel Národopisného věstníku je možné řešit díky zveřejněné digitalizované podobě ročníků 1906 až 1934 (ročník I. až XXVII.–XXVIII.).

Prostřednictvím webových stránek jsou prezentovány také aktivity komisí ČNS, činnost sesterské společnosti na Slovensku i vnitrospolkové tiskoviny (elektronická verze Zpravodaje ČNS).

Inovací roku 2009 se na webových stránkách ČNS stalo zprovoznění bibliografické databáze umožňující vyhledávání bibliografických záznamů publikovaných v oborových národopisných časopisech, případně národopisně koncipovaných statí v jiných odborných tiskovinách. ČNS se tak snaží reagovat na nedostupnost starších bibliografií zpracovaných v šedesátých letech 20. století členy Národopisné společnosti v rámci projektu Národopisné bibliografie koncipovaného prof. Richardem Jeřábkem. Díky finanční podpoře Odboru regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury České republiky bylo možné zahájit první fázi projektu Zpřístupnění bibliografií národopisných časopisů. K publikování elektronické databáze byl pořízen bibliografický program CLAVIUS obecně používaný knihovnami, čtenáři i širokou veřejností, do něhož byly zaznamenány první stovky záznamů. První rok přípravy prezentace na internetových stránkách se soustředil na zveřejnění údajů o statích, publikovaných před čtyřiceti a více lety v rámci projektu již dříve zmíněného Richarda Jeřábka. Proto dnes najdete v záznamech více jak 1000 položek, zahrnujících soupisy zpracované Vladimírem Karbusickým, Alenou a Richardem Jeřábkovými a Jiřinou Veselskou. Zařazeny byly také tzv. Drobné zprávy národopisné z 2. ročníku Národopisného věstníku českoslovanského, které podávají zprávy o dění v muzeích a národopisných spolcích v regionech a nebyly zařazeny do bibliografie periodik vydávaných společností (2008).

Podle dohody s autorem licence bude inovace na stránkách společnosti prováděna průběžně ve čtvrtletních intervalech. ČNS hodlá v projektu Zpřístupnění bibliografií národopisných časopisů pokračovat i v dalších letech, proto na jeho druhou fázi v roce 2010 vypracovala žádost o grantovou podporu Ministerstva kultury ČR.

V roce 2009 byly do systému zařazeny tyto starší bibliografické soupisy:

ANKETA ČESKÉ NÁRODOPISNÉ SPOLEČNOSTI

Anketa o nejvýznamnější počin v oboru za uplynulý rok získala stabilní pozici v aktivitách Společnosti. Hlavní výbor organizuje anketu pravidelně na jaře ve třech základních kategoriích (1. publikace – výstava; 2. expozice; 3. konference, akce, projekt). Čestnou cenu uděluje Hlavní výbor za výrazné jednorázové počiny se širokým celospolečenským dosahem nebo dlouhodobým podílem na rozvoji oboru.

Vyhodnocení ankety proběhlo v červnu 2009. Ceny byly předány na Mezinárodní folklórním festivalu ve Strážnici předsedou společnosti Danielem Drápalou a místopředsedkyní Alenou Prudkou.

Oceněny byly tyto odborné aktivity:

DOPISOVATELÉ

V roce 2009 pokračovala ČNS v úsilí o revitalizaci dopisovatelské sítě. Této činnosti se soustavně věnoval člen Hlavního výboru a pověřenec pro styk s dopisovateli Václav Michalička, který předložil Hlavnímu výboru koncepci další spolupráce s dopisovateli. V průběhu roku 2009 oslovil osoby, které byly vedeny v aktuálním seznamu dopisovatelů, poděkoval jim za dosavadní činnost, informoval je o záměrech na revitalizaci dopisovatelské sítě a vyzval je k další spolupráci. Z původního počtu 127 deklarovalo pouze osm dopisovatelů připravenost pokračovat ve svých aktivitách, dalších sedm osob projevilo zájem stát se dopisovatelem (jedná se většinou o příbuzné původních dopisovatelů, jejich přátele či pokračovatele např. ve funkcích kronikářů).

o spolupráci. Během roku 2010 připraví Hlavní výbor ČNS program dotazníkových akcí na nejbližší léta. Vedle klasických dotazníků bude dopisovatelům nabídnuta i možnost volnějšího písemného vyjádření k zvolenému tématu .

GRANTOVÉ PROJEKTY

ČNS byla v roce 2009 úspěšná v získávání finančních prostředků z grantových projektů různých poskytovatelů. Umožnilo jí to rozvíjet publikační i další odborné a popularizační aktivity, jejichž realizace by nebyla možná pouze z vlastních prostředků Společnosti.

Odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury České republiky poskytl ČNS finanční prostředky na vydání Národopisného věstníku 2009 s příspěvky z konference Na pomezí oborů, která se uskutečnila v roce 2008 v Jindřichově Hradci ve výši 80.000,-Kč. Celkové náklady na projekt činily 115.059,50 Kč

Druhý úspěšný projekt zahrnoval první fázi zpřístupnění bibliografií národopisných časopisů na webových stránkách ČNS (viz kapitola Webové stránky). Podpora ORNK MKČR činila u tohoto projektu 34.000,- Kč z celkových výdajů ve výši 50.040,- Kč.

Již tradičně podpořila Společnost také Rada vědeckých společností příspěvkem na vydání druhého čísla Národopisného věstníku 2009. Z celkových nákladů na vydání tohoto čísla (62.448,50 Kč) uhradila v rámci schváleného grantového příspěvku RVS 43.000,- Kč.

KONFERENCE

Padesát let od úmrtí prof. Antonína Václavíka, jednoho z čelných představitelů československé etnografie 20. století, se v roce 2009 stala příležitostí k uspořádání mezinárodní vědecké konference Antonín Václavík (1891–1959) a evropská etnologie. Kontexty doby a díla. Společnost se stala spolu s hlavními pořadateli (Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně) spoluorganizátorem tohoto odborného setkání, které se uskutečnilo ve dnech 14.–16. října 2009 v Luhačovicích. Konferenční sborník s příspěvky bude vydán v roce 2010.

Již tradičně se ČNS spolupodílela na realizaci konference Tělo jako kulturní fenomén, kterou připravila ve dnech 16. a 17. září 2009 ve spolupráci s Muzeem Hodonínska v Hodoníně Komise pro lidové obyčeje ČNS pod vedením PhDr. Ludmily Tarcalové. Teze zásadních referátů byly diskutovány již v rámci pracovního semináře konaného v předchozím roce. Jednotlivé příspěvky budou publikovány v rámci postkonferenčího sborníku v roce 2010.

HOSPODAŘENÍ

V roce 2009 hospodařila Česká národopisná společnost s celkovými příjmy ve výši 252.000,- Kč, pouze 60.000,- Kč ovšem představovaly členské příspěvky individuálních a kolektivních členů. Na jednotlivé aktivity ČNS bylo v průběhu roku vydáno celkem 260.000,- Kč. Tyto výdaje byly z větší částí kryty jednotlivými dotačními tituly (ORNK MK ČR a RVS).

DALŠÍ ČINNOST

ČNS byla jako vrcholný reprezentant české etnologické vědy oslovena ke spolupráci s organizací UNESCO na pozici domácího konzultanta pro nehmotné kulturní dědictví, k čemuž byly exekutivou zpracovány nutné podklady a odeslány do centrály UNESCO v Paříži.

Spolupráce se sesterskou Národopisnou spoločností Slovenska a její předsedkyní PhDr. Hana Hlôškovou, CSc., pokračovala kontinuálně i v roce 2009. Na společných setkání předsedů obou společností byly vzájemně harmonizovány aktivity obou organizací. ČNS navíc na svých webových stránkách zprovoznila samostatnou složku Národopisná spoločnosť Slovenska se základními informacemi a kontakty.

V průběhu srpna 2009 obdržela ČNS dopis PhDr. J. Langra, CSc., čestného člena Společnosti, v němž vznesl některé odborné výhrady vůči vybraným aktivitám kolektivního člena – Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (VMP). Ve svém dopise upozornil především na některé odborné nesrovnalosti při realizaci tzv. norských grantů, jejichž je VMP v současnosti řešitelem (ČNS v posledních letech umožnila Valašskému muzeu v přírodě prezentovat dílčí výstupy tohoto projektu ve svých tiskovinách – např. statě E. Románkové v NV 2/2008 či J. Tiché v NV 1/2009).

J. Langer dále vyslovil obavy o osud několika staveb, které byly do VMP v průběhu 60. a 70. let 20. století přeneseny z Těšínska a které měly být dle získaných informací fyzicky zlikvidovány.

Vzhledem k povinnosti ČNS hájit zájmy všech svých členů, ale i dobré jméno české etnologie na domácí i zahraniční půdě, rozhodl HV ČNS na svém zasedání v září 2009 následující:

Zpracoval a předkládá
PhDr. Daniel Drápala, Ph.D.
Praha 2010

ČNS © 2009