Titulní stránka » Věstník » 2008/1

Obsah 1. čísla NÁRODOPISNÉHO VĚSTNÍKU XXV (67) 2008

Úvodem (Redakce)

Desetiletí ankety O nejvýznamnější počin v oboru

Jiřina Veselská, Je třeba oceňovat?
Jiřina Veselská, Přehled udělených cen Národopisné společnosti a České národopisné společnosti za léta 1997–2006

Studie

Daniel Drápala, Žena na venkovském trhu

• Abstract
  Roli žen na trzích měst, městeček i trhových vsí Moravy a Slezska můžeme identifikovat v několika různých rovinách. Největší zastoupení měly mezi nakupujícími, kde nalezneme celé sociální a profesní obyvatelstva. Na trhu již tradičně příslušelo ženám pořizovat produkty, které byly nezbytné k bezproblémovému chodu domácnosti: potraviny, drobné vybavení (především do kuchyně), ale i textilie a oděvní součástky. Obdobně toto pravidlo ovšem fungovalo také na opačné straně – v roli ženy-prodejce. Zde ale musíme rozlišovat mezi trhovkyněmi-neprofesionálkami z řad venkovských hospodyní (prodávaly mléčné výrobky, vajíčka, houby, byliny, drobné zvířectvo), pro něž byl prodej záležitostí občasnou, příležitostnou (sezónním či doplňkovým nástrojem k získání určitého finančního obnosu), a profesionálními obchodnicemi, které docházely na trh pravidelně a trh se stal hlavním zdrojem jejich obživy. U venkovanek odpovídala skladba nabízeného zboží sféře jejich pravomocí uplatňovaných v běžném chodu rolnické usedlosti a domácké výrobě. Profesionální trhovkyně toto produkční rozpětí obohatily. Přesto rolnické produkty a potraviny i v jejich nabídce dominovaly. V prodeji ostatních druhů zboží se ženy zpočátku příliš neuplatňovaly, zastávaly většinou roli pomocnic, případně krátkodobě zastupovaly mužské účastníky trhů. Teprve od závěru 19. století postupně narůstal podíl žen - někdy i samostatně podnikajících na živnostenské oprávnění.
  
  
• Woman at Rural Market
  There were several different roles that women at city, town and market village fairs of Moravia and Silesia played. Most of them were buyers – entire social and professional groups can be identified among them. Traditionally their task was to purchase products necessary for trouble-free running of household: food, the household equipment (mostly used in the kitchen), but also textiles and garments. This rule worked similarly on the other side – in the role of woman as a seller. Here we must differentiate between two groups of market women. The first of them were non-professional housewives (selling dairy products, eggs, mushrooms, herbs, small animals) for whom selling was an occasional business (seasonal or additional way of acquiring certain sums of money). The other group included professional traders who went to the market regularly and it became their main livelihood. The types of goods offered by countrywomen corresponded to standard running of farmstead and to home production. Professional market women enriched this range of products. However, farm products and groceries dominated what they offered. At the beginning, women did not take part in selling other goods, they usually held the role of assistants, or they used to stand in for the male participants of markets on a short-term basis. The number of women, sometimes even running their own business, started increasing only at the end of 19th century.

Wieslawa Branna, Těšínské stříbrné krojové šperky

• Abstract
  Zájem odborné veřejnosti již mnoho let směřuje k těšínským krojům zdobeným stříbrnými šperky. Jsou výsledkem postupného průniku výrobků městských šperkařů mezi záměžnější venkovské vrstvy, pro méně majetné vyráběli šperky i amatérští výárobci (fušeři). Hlavními centry této výroby byly Jablunkov a Těšín. Materiálem pro výrobu šperků bylo hlavně stříbro, ale používala se také měď, cín a olovo, později i nové materiály (alpaka). Při zpracování stříbrných šperků se nejčastěji setkáváme s technikou odlévání (je nejstarší), vytlačování a filigránu. Rozlišujeme následující typy šperků: háčky, pásy, knoflíky, řetízky, náhrdelníky a různé spony. U nejstarších šperků převládají ornamenty groteskové, arabeskové a boltcové a také zoomorfní (lev, pták, beránek) a antropomorfní (král David, adněl). Vrcholem vysoké umělecké a řemeslné zdatnosti těšínského šperkařství se staly stříbrné pásy. Nejrozsáhlejší a neujcelenější sbírkou těšínských stříbrných krojových šperků vlastní Muzeum Těšínska v Českém Těšíně.
  
  
• Těšín Silver Folk Costume Jewellery

  For many years, the attention of specialists has been aimed at Těšín folk costumes decorated with silver jewellery. They are the result of a gradual diffusion of city jewellers’ products among wealthier countrymen; amateur craftsmen (so called fušeři – dabblers) used to make jewellery for less wealthy people. Jablunkov and Těšín were main centres of this production. Jewellery was primarily made of silver, but copper, tin, lead and later new materials (German silver) were used as well. The most common methods of making silver jewellery were casting (the oldest technology), extrusion and filigree. There are following types of jewellery: hooks, belts, buttons, chains, necklaces and different brooches. Grotesque, arabesque, auriculated and also zoomorphic (lion, bird, lamb) and anthropomorphic (king David, angel) ornaments prevail on the oldest jewellery. Silver belts became the height of art and craftsmanship of Těšín jewellers´ work. The most extensive and comprehensive collection of Těšín silver folk costume jewellery is owned by The Museum of Těšínsko in Český Těšín.

Klára Brožovičová, Porod jako determinanta postavení ženy ve společnosti?

• Abstract
  Genderové rozdělení lidí na „muže“ a „ženu“ se uplatňuje ve všech, a to i těch nejmenších, lidských skupinách. Identifikace ženy či muže vychází ze základního vztahu příroda vs. kultura. Na tomto základu je budována každá lidská společnost. Článek má za úkol analyzovat, jakým způsobem determinuje porod postavení ženy ve společnosti. V případě kulturní interpretace porodu je prováděna rozdílná identifikace muže a ženy. Status ženy je ve společnosti odvozován z hlavní odlišnosti žen od mužů, tedy ze schopnosti porodit další potomstvo. Sociální struktura, kterou se lidský druh odlišuje od svých zvířecích předků, se vyznačuje mimo jiné i tím, že každý jedinec zná svou matku i svého otce, chápaného jako „pater“ nikoliv „genitor“. Pro ženu znamená porod přelomový okamžik, přičemž jej doprovází i přechodový rituál. Porod může u ženy způsobit změnu společenského statusu. Příspěvek se zaměřuje na otázky: Jaký je význam porodu pro ženu a její společnost? Jaké společensky uznávané hodnoty mohou ovlivnit společenský status ženy? Jak je tvořena dichotomie matka – otec? Přetrvává tradiční sociální role ženy i v moderní společnosti?
  
  
• Childbirth as a Determinant of Woman’s Status in Society?
  The gender division of people into ‘men’ and ‘women’ is valid in all, even the smallest, human groups. Identification of woman or man stems from the basic relation nature v. culture. Every human society is built on this ground. The goal of this essay is to analyse in which way the childbirth determinates woman’s status in society. In case of cultural interpretation of childbearing, distinct identification of man and woman is made. The status of woman in society is derived from the main difference between men and women – the ability to give birth to progeny. Social structure which differentiates humankind from its animal progenitors is among others marked by every individual’s knowledge of his or her mother as well as father, who is perceived as ‘pater’ not as ‘genitor’. For a woman, delivery means a break point accompanied by a rite of passage. Delivery can cause a change of woman’s status. The study focuses on these questions: what is the significance of childbirth for woman and her society? What kinds of socially accepted values can influence social status of woman? How is the dichotomy mother-father created? Does the traditional social role of woman still exist in modern society?

Jaroslav Dvořák, Plastiky a betlémy současných řezbářů z Pobeskydí ve sbírce Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku

• Abstract
  Muzeum Beskyd Frýdek-Místek se věnuje dokumentaci lidového řezbářství a betlémářství v Pobeskydí již mnoho let. Sbírka se začala programově budovat již na počátku 50. let 20. stol. (1. výstava již v roce 1952), a to díky J. Vochalovi, správci Lašského muzea ve Frýdku-Místku. Fond lidové plastiky a betlémů Muzea Beskyd Frýdek-Místek představuje ojedinělou ukázku uměleckých artefaktů vytvořených převážně od 1. pol. 20. stol. až do současnosti. Shlédneme-li tuto kolekci, zjišťujeme, že podává poměrně věrný obraz o vývoji lidové plastiky a betlémářství ve 20. století a na počátku 21. století na severovýchodní Moravě, ale i příhraničních oblastech Beskyd. Sbírka zahrnuje práce řezbářů z moravské, slezské, polské i slovenské části Beskyd a čítá dnes více jak 250 inventárních čísel od téměř 40 autorů. Fond je v současné době podrobně a kriticky zpracováván, vyhodnocován a jednotlivé práce zařazovány do vývojových řad. Výsledkem zkoumání bude katalog autorů a řezeb zastoupených ve frýdeckomístecké sbírce, který nejenže rozšíří studijní možnosti, ale bude i základem k formulování nového sbírkotvorného programu, vedoucího k systematickému doplňování fondu lidové plastiky a betlémů Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
  
  
• Carvings and Nativity Scenes by Contemporary Woodcarvers from Pobeskydí in the Collection of The Museum of Beskydy Frýdek-Místek
  The Museum of Beskydy Frýdek Místek has been engaged in documentation of folk carving and Christmas crib making in Pobeskydí region for many years. The collection had already been started at the beginning of 1950s (the first exhibition took place in 1952) thanks to J. Vochala, curator of The Lach Museum in Frýdek Místek. The collection of folk carvings and Nativity scenes of The Museum of Beskydy Frýdek-Místek represents a unique demonstration of works of art created mainly from the first half of the 20th century up to now. After viewing this collection, one will find out that it shows a relatively accurate picture of the development of folk carving and Christmas crib making in the 20th century and at the beginning of the 21st century, not only in north-eastern Moravia but also in frontier regions of Beskydy. The collection includes works by woodcarvers from Moravian, Silesian, Polish and Slovakian parts of the Beskydy Mountains, and numbers 250 inventory items from almost 40 authors. The collection is now being closely and critically studied, evaluated, and individual works are classified. The examination will result in a catalogue of authors and carvings represented in the museum’s collection which will extend possibilities of study. It will also become the foundation for the creation of a new programme of collection leading to the systematic addition of folk carvings and Nativity scenes to the collection of The Museum of Beskydy Frýdek Místek.

Příspěvky dopisovatelů České národopisné společnosti

Zdeněk Škorpík, Ledování
František Pešík, Hrábě

Personalia

Gratulace Aleně Plessingerové (Magdaléna Rychlíková)
Výběrová bibliografie PhDr. Aleny Plessingerové, CSc. (Magdaléna Rychlíková)
Františka Pituchová – šumna robka (Jiřina Veselská)
Bibliografie Františky Pituchové / O tvorbě Františky Pituchové psali (Jiřina Veselská)
Jana Scheybalová (Vladimíra Jakouběová)
Bibliografie prací Jany Scheybalové (Vladimíra Jakouběová))

Knihy

Marie BRANDSTETTROVÁ: Odívání Rožnovanů. Čtení o rožnovském kroji (Alena Jeřábková)
Martina PAVLICOVÁ: Lidová kultura a její historicko-společenské reflexe (mikrosociální sondy) (Jana Nosková)
Martin ŠIMŠA: Nositelé tradice lidových řemesel I. (Václav Michalička)
Jana NOSKOVÁ: Reemigrace a usídlování volyňských Čechu v interpretacích aktéru a odborné literatury (Ján Botík)

Výstavy

Bílá krása (Lenka Drápalová)
Známé i neznámé Luhačovice (Romana Habartová)

ČNS © 2009